|
|
Piaristé a Lipník (1634-1884) - řeholní klerikové a jejich působení na město s důrazem na vzdělávací činnost
Mozolová, Michaela ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce Piaristé a Lipník (1634-1884) - řeholní klerikové a jejich působení na město se zabývá řádem piaristů od jejich příchodu do Lipníka roku 1634 až do jejich odchodu roku 1884. Úvodní část představuje město Lipník nad Bečvou, do něhož byl povolán řád piaristů. V Lipníku nad Bečvou se odehrávalo mnoho historických událostí, které nakonec vedly k důležitému kroku povolání řádu piaristů. V další části diplomová práce pojednává o řádu piaristů, jejich začátcích, struktuře a významných osobnostech, popisuje kolej, kostel a noviciát, který byl součástí klášterního domu. Informace podkládám i fundačními listinami nebo jinými prameny. Snažila jsem se nastínit, jak na piaristy vzpomínáme v dnešní době. Součástí diplomové práce je i porovnání fotografií kostela a koleje z 20. a 21. století. K přestavbě kostela se nám dochovaly i účty či protokoly, vše je součástí mé práce. V diplomové práci najdete i popis akcí konaných v posledních 20 letech, které mají návaznost na minulost řádu. Druhou polovinu práce věnuji piaristickému školství. To podkládám mimo jiné i vzpomínkami dvou žáků J. G. Mendela a F. Slaměníka, kteří v Lipníku studovali. Rozebírám na základě sekundární literatury piaristickou hudbu, divadelní hry a knihovnu. Celá práce je doplněná obrazovou přílohou, osobně pořízenou...
|
|
|
Sakrální dědictví královského města Mostu
Botlík, Tomáš ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
První zmínky o lokalitě Mostecka pochází již z kronik 10. století. Ve městě vzniklo mnoho klášterů, kostelů a dalších sakrálních památek. Většina z nich však byla zlikvidována v průběhu 2. poloviny 20. století z důvodu těžby uhlí. Práce je věnována historii vybraných sakrálních památek převážně ve 2. polovině 20. století, a také současnému stavu církevních památek. Klíčová slova: demolice, kostel, klášter, Most, minorité, kapucíni, magdalenitky, piaristé
|
|
|
Křesťanské kořeny moderní pedagogiky
Špunda, Pavel ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou prezentování křesťanských kořenů v primárním vzdělávání. Dále upozorňuji na odklon pojetí člověka, jako bytost tělesně - duchovní. V současnosti je preferována spíše tělesná dimenze. Poukazuji na pedagogický odkaz věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje, který bývá opomíjen, také na jejich odvahu, spojenou s důvěrou v odkaz Ježíše Krista Mnou uváděné tři církevní řády, nejsou kromě jezuitů, ve školství zmiňovány. Co se týká jezuitů, zcela chybí pozitivní pohled a informace o přínosu pro současný model výchovy a vzdělávání. Tento přínos popisuji také u zbývajících dvou řádů, tedy piaristů a salesiánů, které nejsou do kurikulárních dokumentů zařazeny. Také pedagogický odkaz Jana Amose Komenského není podán jako dílo, které je zaměřeno na obě dimenze člověka a omezuje se pouze na praktickou část jeho pedagogického díla. Proto poukazuji na tyto disproporce, popisuji přínos jednotlivých uváděných osobností a institucí (řádů), včetně jejich vnímání a zaměření na člověka a to nejen na jeho tělesnou stránku, ale také na tu duchovní. V závěru práce navrhuji způsob prezentování těchto křesťanských kořenů v RVP ZV, uvádím didaktické pomůcky, použitelné pro jejich výuku u jednotlivých stupňů a období v primárním školství.
|
|
|
Sochaři ve službách piaristického řádu na Moravě a ve Slezsku
Šinclová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Po příchodu piaristů do Mikulova v roce 1631 došlo k postupnému rozšiřování řádu po celých Českých zemích. V rámci osidlování dalších míst byli piaristy povoláváni často lokální sochaři, kteří v piaristických chrámech naplňovali rozdílné ikonografické programy. Tato diplomová práce zahrne piaristické kolejní kostely na moravském a slezském území v období od počátku usídlování Řádu zbožných škol do jejich vrcholné fáze v polovině 18. století. Pozornost bude věnována jednotlivým sochařům, námětům, ikonografickým programům vyskytujícím se v těchto prostorách a snaze určit společné znaky sochařské výzdoby piaristických kostelů.
|
|
|
České středověké umění pohledem Katolického dějepisectví
Šmied, Miroslav ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Daniel, Ladislav (oponent)
ČJ Předkládaná disertační práce pojednává o historii studijního a vědního oboru nazvaného "Dějiny křesťanského umění". Pokouší se hledat kořeny zájmu o historii, sakrální památky, a monumenty národní minulosti v duchovním prostředí v českých zemích, a jeho následné zařazení do kontextu soudobého evropského vývoje zájmu o výtvarné umění, a jeho studium. Počínaje nestaršími hagiografickými památkami, které nejsou pouze doklady literární historie, ale v mnoha případech jsou jejich texty důležité z hlediska zmínek o stavebních monumentech a výtvarných dílech, mezi nimiž dominuje Kristiánova legenda, přes texty středověkých kronikářů, Kosmy, jeho pokračovatelů, Kroniky zbraslavského kláštera i kronik doby vlády Kala IV., přes historiografii barokního období, jíž bezesporu dominuje dílo Bohuslava Balbína a Tomáše Pešiny z Čechorodu, a období národního probuzení, po rozmach oboru v devatenáctém století, kdy se svým zakladatelským dílem zapsal zejména Ferdinand Josef Lehner, až po vyvrcholení činnosti představitelů oboru v první polovině dvacátého století, kdy byl reprezentován osobnostmi Antonína Podlahy, Eduarda Šittlera, a Josefa Cibulky. Na základě rekapitulace a následného popisu životů a díla jednotlivých osobností se pak předkládaná práce snaží vymezit příspěvek duchovního stavu k budování české...
|
|
|
Piaristický řád v Čechách a jejich vzdělávací metody
Janušová, Martina ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Řád piaristů byl založen sv. Josefem Kalasánským v Římě. Záhy po svém založení byl řád pozván do Českých zemí. Prvně byli uvedení do Mikulova (1631) a další koleje zakládali také na Moravě. První kolej založená v Čechách byla v Litomyšli. Do Prahy byli piaristé uvedeni až v roce 1752 zásluhou historika Gelasia Dobnera. J. Kalasánský celý život zasvětil pomoci bližním a především chudým dětem. Pro tyto děti založil bezplatné základní školy s výukou trivia (čtení, psaní, počítání). Výchova a vzdělávání byly pro J. Kalasánského na prvním místě, a proto sepsal několik spisů, jak by měly být školy vedeny. Postupem času piaristé otevírali také gymnázia a vyšší školy. Koncepce gymnázií byla inspirována spisem Ratio studiorum vydaným Tovaryšstvem Ježíšovým.
|
|
|
Kostel sv. Františka Serafinského v Lipníku nad Bečvou
Pavlíková, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Práce se bude zabývat piaristickým kostelem sv. Františka Serafinského v Lipníku nad Bečvou. V úvodu budou představeny společenské poměry města a působení kardinála Františka z Dietrichsteinu, který piaristy do Lipníku nad Bečvou přivedl. Cílem bakalářské práce bude zasazení chrámového prostoru do kontextu soudobého působení umělců, kteří tvořili pro piaristický řád a ikonografický rozbor chrámového interiéru, jenž vznikal za účelem reprezentace řádu z rukou autorů malířské a sochařské výzdoby. Klíčová slova Lipník nad Bečvou, kostel sv. Františka Serafinského, piaristé, kardinál František z Dietrichsteina, Václav Render, Jan Schubert, Gottfried Herbert, Giovanni Pietro Tencalla
|
|
|
Sakrální dědictví královského města Mostu
Botlík, Tomáš ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Patrný, Michal (oponent)
První zmínky o lokalitě Mostecka pochází již z kronik 10. století. Ve městě vzniklo mnoho klášterů, kostelů a dalších sakrálních památek. Většina z nich však byla zlikvidována v průběhu 2. poloviny 20. století z důvodu těžby uhlí. Práce je věnována historii vybraných sakrálních památek převážně ve 2. polovině 20. století, a také současnému stavu církevních památek. Klíčová slova: demolice, kostel, klášter, Most, minorité, kapucíni, magdalenitky, piaristé
|
|
|
Křesťanské kořeny moderní pedagogiky
Špunda, Pavel ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou prezentování křesťanských kořenů v primárním vzdělávání. Dále upozorňuji na odklon pojetí člověka, jako bytost tělesně - duchovní. V současnosti je preferována spíše tělesná dimenze. Poukazuji na pedagogický odkaz věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje, který bývá opomíjen, také na jejich odvahu, spojenou s důvěrou v odkaz Ježíše Krista Mnou uváděné tři církevní řády, nejsou kromě jezuitů, ve školství zmiňovány. Co se týká jezuitů, zcela chybí pozitivní pohled a informace o přínosu pro současný model výchovy a vzdělávání. Tento přínos popisuji také u zbývajících dvou řádů, tedy piaristů a salesiánů, které nejsou do kurikulárních dokumentů zařazeny. Také pedagogický odkaz Jana Amose Komenského není podán jako dílo, které je zaměřeno na obě dimenze člověka a omezuje se pouze na praktickou část jeho pedagogického díla. Proto poukazuji na tyto disproporce, popisuji přínos jednotlivých uváděných osobností a institucí (řádů), včetně jejich vnímání a zaměření na člověka a to nejen na jeho tělesnou stránku, ale také na tu duchovní. V závěru práce navrhuji způsob prezentování těchto křesťanských kořenů v RVP ZV, uvádím didaktické pomůcky, použitelné pro jejich výuku u jednotlivých stupňů a období v primárním školství.
|
host ::
RSS.